Je to období, ve kterém došlo k velkému rozvoji bezobratlých a později vyšších rostlin ,ryb a obojživelníků. Postupně se rozvíjely celé ekosystémy a byla osídlována další prostředí.
V prvohorách došlo ke vzniku nejrůznějších forem života. V nejsarším období převládaly řasy, později až do konce karbonu se hojně vyvíjely sporonosné výtrusné rostliny (kapradiny). Pokud tyto rostliny odumřely a více rostlinných zbytků se nahromadilo na sebe, docházelo ke zuhelnaťení, dnes využíváme karbonských rostlin při těžbě černého uhlí. V 2. polovině permu hlavně převládaly rostliny nahosemenné.
Zvířena byla velice různorodá, hojní byli hlavonožci, graptoliti, koráli, trilobiti, lilijice či ramenonožci. Známy jsou i 1. obratlovci - bezčelistní (Agnatha). V pozděším období se rozvinul hmyz (devon), obojživelníci (devon), v karbonu vznikly plazy, v permu vymírají trilobiti a primitivní koráli, charakteristický pro toto období je nástup savcovitých plazů.
Geologický vývoj
Ke konci prvohor existoval pouze jeden ",mega-kontinent", zvaný PANGEA. Vznikla spojením kontinentů, které vznikly po rozadu superkontinentu Rodinie. Pangea se poté rozdělila na 2 části, na severní části to byla LAURASIE a v jižní části GONDWANA. Mezi těmito kontinenty bylo středozemní moře zvané TETHYS. V devonu se formovala zejména LAURASIE, docházelo zde poté k silnému zvětrávání a následně se usazovaly mocné vrstvy sedimentů. Na nich pak vznikalo mnoho živočišných či rostliných druhů, ty jsou doloženy i z dnešního Grónska. Krom toho, že na konci prvohor moře ustoupilo, došlo k mnohem masivnějšímu vymírání organismů, než na konci křídy. V prvohorách vznikají vápence českého a moravského krasu – devonské vápence. Hercynským vrásněním se utvořily české vysočiny. Prvohory se rozdělují na starší a mladší.
2.jpg?ph=d98df3ad18)
