Fauna
-
Prvoci ze skupiny dírkovců se velmi rozšířili, některé rody dosahovaly nápadné velikosti. Vyskytovali se ve velkém množství.
-
Lilijice
-
Z měkkýšů hlavně hlavonožci- grptoliti a břichonožci pronikli v této době i do sladkých vod.
-
Trilobiti zvolna vymírali.
-
Pozoruhodný rozvoj suchozemských členovců hlavně hmyzu, stonožek, štírů, pavouků aj.
-
Hmyz byl nejhojnější.
-
Meganeura byla obrovská dravá vážka s rozpětím křídel až 75 cm.
-
Existovali švábi, kobylky, jepice, později ke konci prvohor i brouci, písivky, pošvatky, třásněnky, stejnokřídlí a štitokřídlí aj.
-
Žili i hmyzí řády, které vymřely již v prvohorách bez potomků např. pramřížonerví, jediný hmyz se 6 křídly.
-
Arthropleura patřila mezi členovce. Podobala se 150 cm dlouhé stonožce. Žila ve vlhkých lesích a patrně byla všežravec.
-
-
Ve vodách karbonských jezer a močálů žili různí červi, mlži, vzácně břichonožci, drobní korýši, vzácněji i hrotnatci, předkové ostrorepů.
-
Akantodi dosahující délky maximálně 30 cm byli velmi rozšíření.
-
Velcí žraloci z řádu Xenacanthida měli chrupavčitou kostru a těsně za hlavou před hřbetní ploutví nápadný, mohutný trn. Ocasní ploutev byla nesouměrná, tlama byla vyzbrojena četnými špičatými zuby.
-
Poměrně hojné byly ryby paprskoploutvé a dvojdyšné.
-
Krytolebci vznikli z lalokoploutvých ryb a na karbonských pevninách, kde téměř neměli nepřátel, se nesmírně přemnožili. Dosahovali různých velikostí. Někteří se podobali ještěrkám, jiní mlokům, hadům, nebo dokonce i krokodýlům. Tělo bylo pokryto pancířem z jemných šupin kruhovitého nebo protaženého tvaru. V tlamě měli ostré špičaté zuby. Lebku tvořil mnohem větší počet kostí než u obojživelníků v dnešní době a lebku úplně překrývaly. Krytolebtci obývali vlhké prostředí sladkovodních vod. Množili se jako dnešní obojživelníci.
Flóra
-
Euroamerická květena (Evropa, Severní Amerika, asijská oblast Ruska a sev. Afrika)
-
Plavůně
-
Lapidodendrony dosahovaly výšky 30 m koruny byly bohatě rozvětvené, listy, až 1 m dlouhé, pokrývaly jen mladé větve. Kmen dosahoval při zemi až 2 m šířky a přecházel ve vidličnatě se větvící systém výrustků podobných kořenům.
-
Sigillaria ve výšce 20m měla kmen zakončen chvostem úzkých dlouhých listů.
-
Stromovité přesličky byly rovněž vysoké stromy, vyrůstaly obvikle z vod jezer, bažin a močálů.
-
Stromové kapradiny vytvářely mohutné vějíře listů ve výšce 10-15 m. Vyrůstaly spíše na místech sušších než vlhkých.
-
Kapraďosemenné rostliny byly dřeviny s tenkým, jen řídce větveným stonkem a často se vyskytovaly i typy lijánovité. Tvarem se téměř nelišily od kapradin. Listy těchto rostlin vyvtvářely skutečná semena.
-
Kordaity byly stromy vysoké až 30 m, se širokým kmenem, nepravidelně rozvětveným v korunu. Měly široké pentlicovité listy se souběžnou žilatinou.
-
Lebachie patří mezi nejstarší nahosemenné rostliny. Patří k nim primityvní jehličnany. Největšího vývoje dosáhly až ve spodním permu. Vyhledávaly spíše suchá místa.
-
Gondwanská květena (východní Indie, jižní a jihovýchodní Afrika, Jižní Amerka a Austrálie) Je charakteryzována křovinatými až stromovitými rostlinami, které měly velké celokrajné, většinou opadavé listy s krátkým řapíkem.
-
Glosopteris a Gangamopteris patří mezi rostliny kapraďosemenné
-
Angarská květena (některé arktické oblasti na Sibiři a na severu evropské části Ruska)
-
Je podobná květně gondwanské